JazzFestBrno oslavil dvacáté jubileum a do další dekády nachystal ohromující program plný světové jazzové extra třídy. Aby toho nebylo málo, založil vlastní vydavatelství Bivak Records a rozjíždí festivalový fanclub. Doba covidová byla pro kultura devastující. Jedno pozitivum to však přineslo. Izolace a nemožnost pořádání kulturních akcí, dala prostor kreativitě a přívalu nových nápadů, hledání nových možností.
Co říct ke dvaceti letům festivalu? Dovolil bych si svou malou retrospektivu. Moje cesta s festivalem začala v roce 2015, kdy jsem navštívil můj první festivalový koncert, tehdy sólový recitál Craiga Taborna a trio Shaie Maestra v Sono centru. Když si zpětně pročítám svou recenzi na tento koncert, s úsměvem zjišťuji, jak vtipná musela pořadatelům festivalu přijít. Tehdy jsem o jazzu věděl pramálo a byl jsem teprve na startu objevování jeho hlubin.
Jsem nesmírně vděčný, že mohu již sedmým rokem o festivalu reportovat. Získal jsem nespočet hudebních zážitků, které mě jako posluchače i jako muzikanta ovlivnily zásadním způsobem. Troufám si říct, že bez JazzFestu Brno bych dnes nebyl tím, kým jsem. A věřím, že příběhů podobných mé zkušenosti se najde bezpočet. Nehledě na to, jak výraznou stopu festival má v dějinách českého jazzu, Brna a obecně v pořádání kulturní akce světové úrovně a dosahu.
Poslední srpnovou neděli se tak divadlo Husa na provázku proměnilo na místo oslav. Na třech pódiích mohli návštěvníci vidět dvanáct koncertů. Sklepní scéna divadla prezentovala intimnější akty a sólové recitály – Jiří Slavík, Pavel Zlámal, Dorota Bárová, Scott McLemore a David Dorůžka, The Survivors. Alžbětinská venkovní scéna hostila energická vystoupení, které nabídly avantgardu i současný jazz křížený s hip hopem – Janoušek-Wroblewski Quartet, Muff, Zorba že ja Buddha. Ve velkém sálu koncertovaly jazzové stálice i nastupující generace českých jazzmanů – Jaromír Honzák, Emil Viklický, Pavel Hrubý, Cotatcha Orchestra, Yvonne Sanchez. Ve foyer divadla se brouzdalo bazarem vinylových jazzových desek a velká televize prezentovala videa z minulých ročníku festivalu. Nechyběl slavnostní proslov a následné pojídání vynikajícího dortu. Oslavy dvacátého výročí se povedly na výbornou. Domácí atmosféra a všudypřítomné úsměvy potvrdily, jak skvělé publikum si festival za léta vychoval.
Novinkou, kterou festival za dobu covidu stihnul realizovat je založení svého vlastního vydavatelství s názvem Bivak Records. To vydalo už dvě nahrávky. První z nich je album saxofonisty Radka Zapadla a jeho projektu Four in blue. Hudba kvarteta je inspirovaná tvorbou Jimmyho Smithe. Album však obsahuje autorské skladby členů. Druhým albem je deska tria The Survivors s názvem Děti a rodiče. Jak název napovídá jedná se o desku pro celou rodinu. V estetice alba lze cítit Pastrňáka či Wericha. Ideální hudba do auta při rodinném výletu.
Festival stále myslí na své návštěvníky a dbá na ještě větší utužení vztahu s nejvěrnějšími fanoušky. Rozjíždí tak fanclub festivalu, díky kterému lze podpořit svůj oblíbený festival a zároveň zažít ještě víc z jeho jedinečné atmosféry. Fanclub sčítá nespočet výhod, které se můžete dozvědět zde.
Letošní ročník festivalu se tak dá považovat za zahájený a již teď se lze těšit na první koncert, kterým bude trio festivalového navrátilce Geralda Claytona. Ten ve své hře fúzuje hip hop, RnB i jazz a je jedním z vůdčích postav nastupující generace jazzmanů. Už 16. září v Cabaretu des péches na Dominikánském náměstí v Brně na viděnou!
Celý program zde: Program 2021 – jazzfestbrno.cz
Můj milý festivale, přeji Ti všechno nejlepší a těším se další společně strávená léta!
JazzFest Brno – 20 let, 29. 8. 2021, divadlo Husa na provázku, Brno
