autor: Erik Hajtmánek; autor fotografie: Martin Zeman; interpret: Stanley Clark Band (US, GE, DE); 23.04.2019; Sono Centrum, Brno
JazzFestBrno se blíží do cílové rovinky. Nabídne ještě čtyři koncertní večery a premiéru workshopu pro děti, který proběhne 4. 5. 2019 v Café práh v Brně. Pokud chcete svým ratolestem přiblížit svět jazzu, tak neváhejte. Lektory budou české jazzové jedničky, jakými jsou Beata Hlavenková, Jiří Slavík, Marian Friedl a Dano Šoltis. O hudebních kvalitách lektorů, jste se mohli mimo jiné přesvědčit i na jejich koncertech v minulých ročnících Jazz Festu Brno.
Jako velikonoční pomlázku nám festival nadělil Stanleyho Clarkea, kterého není nutno nijak extra představovat. Jeho jméno budí respekt v hudebním světe napříč žánry. Hrál po boku těch největších, jako byli například Art Blackey, Horace Silver či Dexter Gordon. Na začátku sedmdesátých let založil s Chickem Coreou úspěšnou kapelu Return to Forever, přes kterou se poté dostal k Herbiemu Hancockovi nebo Wayneu Shorterovi. A výčet hvězd, s kterými spolupracoval v dalších letech nekončí.
Se svým celoživotním úspěchem a postojem jednoho z nejlepších se Clarke na své stáří obklopil mladou muzikantskou krví. Beka Gochiashvili je dalším z řady zázračně talentovaných dětí, který má za sebou účinkování s největší jazzovou smetánkou, a to je mu momentálně teprve třiadvacet let. Cameron Graves je losangeleským inovativním klávesistou, kterého můžeme znát například z kapely Kamasiho Washingtona. Dále bubenický mág Shariq Tucker, rodák z Bronxu, který vyhrál šestadvacátý ročník americké Guitar Center national drum-off soutěže. To vše doplněno Afgáncem Salarem Naderem, hráčem na tabla a třešničkou na dortu houslistou Evansem Garrem. Vaši pozornosti by neměly uniknout ani další projekty těchto muzikantů, stojí to totiž za to.
Stanley Clark Band – live at North Sea Jazz 2018
Koncert začal nevinnou konverzací mezi Clarkovou baskytarou a tably Salara. Ti vytvořili směs polyrytmů s exotickými melodiemi a připravili posluchače pro příchod hvězdné kapely. Již v úvodní písni si vystupující získali celé Sono centrum a postupně je vařili až do bodu varu. Výbušné i sofistikované polyrytmické pasáže gradovaly jednotlivými sóly. V sólových momentech ansámbl tvořil semknuté plochy, které vyzdvihovaly sólistu do nebeských výšin a zároveň mu nechaly pevnou půdu pod nohama. Kapela měla mezi sebou galaktické napojení. Leader a guru Stanley Clarke nechával svým spoluhráčům obrovský prostor a volnost v improvizaci. Ti se mu náležitě odvděčili a s každým sólem překonávali sami sebe.
Jednalo se o koncert plný radosti a sdílené vášně z hudby, která dokáže strhnout všechny okolo. Muzikantská dospělost a nadhled spojený s mladickou dravostí a chutí překračovat veškerá pravidla, to je jedna z možných definicí jeho aktuální kapely. Díky JazzFestBrno, tohle byl zážitek, který z paměti jen tak nevymizí.
