Včerejší večer hostil klub Alterna, který podle mě není úplně tím ideálním místem pro koncerty takového formátu, kterým včerejší večer byl. Alterna působí jako lepší studentský podnik, kde zajdete na vystoupení začínajících kapel, ale pro hosty z New Yorku bych si představoval trochu příjemnější místo.
Již od začátku kdy na pódium vstoupil uvaděč Jan Dalecký (jehož proslovy si musí každý zamilovat) začal nějaký blbeček v publiku narušovat uvádění a později i samotné koncerty. Myslím, že to nikomu nebylo po chuti a rozladilo to začátek prvního setu. Chvíli tedy trvalo, než se člověk dokázal otřepat a naladit na vlnu muzikantů.
První trio večera mělo výborně vystavěné skladby, které dokázaly vtáhnout a vyprávět příběh. Největší pozornost měla kytara Adama Tvrdého, jehož kytarový tón byl lahodný jako smetana. Také v roli skladatele a aranžéra se ukázal jako velmi talentovaný s citem pro ostatní muzikanty v kapele, kterým se pravidelně dostával velký prostor k sólovým výletům. Přesto v určitých pasážích se trio vyčerpalo a bloudilo v kruhu své virtuozity. Naštěstí se potom vždy objevil riff, který dokázal očarovat a dal tak zapomenout méně zajímavým momentům. Na vystoupení se mi líbila pozice Briana Charetta, který byl hlavní hvězdou večera, ale po dobu obou koncertů působil v roli sidemana a vyzrále doprovázel ostatní spoluhráče. Ono méně je někdy více.
Brian Charett & Adam Tvrdý – Norwegian Wood live 2013
Začátek setu číslo dva opět vyrušoval již zmíněny pán, který zřejmě potřebuje za každou cenu strhnout pozornost na sebe. Tím se však druhé trio nedalo ovlivnit a rozjelo koncert, jak se patří. Skladby běžely v rychlejším tempu s obrovskou výbušností a zápalem hudebníků. Zároveň jim však nechyběla dynamika a citlivost, která tu divokost dokázala vyvážit a tak utvořit rozmanitou paletu hudby. Koncert měl pořádný tah na branku a tím dokázal rychle vtáhnout do dění.
Mike Dirubbo Chronos Quartet – Ask Me Now live 2013
Nosníkem každé skladby byly zapamatovatelné melodie, o které se rovným dílem dělil Brian s Mikem. Tón Mikeova altsaxofonu byl sametový a doslova hladil uši, byl třešničkou na dortu celého večera. Zajímavý večer, od kterého jsem si nesliboval příliš mnoho, avšak opak se stal pravdou. Odcházel jsem uspokojen svých hudebních tužeb, s příznivou vzpomínkovou na dva Newyorčany v Brně.
