Jen těžko slovy popsat poslední večer strhujícího Jazzfestu Brno 2015. Atmosféru, kterou Chick s Bobbym vytvořili, musela zasáhnout duši všech přítomných. Láska a pohoda šířící se z pódia byla po celou dobu koncertu převyšující.
Dvojice si hned po příchodu na pódium doslova obmotala publikum okolo prstu. Všichni zpívali, potleskovali do rytmu, tak jak si zrovna páni muzikanti přáli. Je nepřehlédnutelné, že to jsou vrcholní mistři svého řemesla, kteří si mohou dovolit zahrát již opravdu cokoliv a publikum to vždy příjme a náležitě ocení.
Bylo radostí vidět a slyšet neverbální komunikaci tohoto páru. Může se nám jen snít o tom, na jaké úrovni se nachází jejich muzikalita, když dokážou na místě z ničeho vykouzlit tak oslňující a přitom přístupnou hudbu, která osloví i širší masy posluchačů. Lehkost a naprostá přirozenost se snoubila společně s hudebními vtípky do dokonalé symbiózy. Bobby i Chick působili v radostném rozpoložení a bylo zřejmé, že i po dlouholeté spolupráci, která trvá více než dvacet let, je stále baví a naplňuje tvořit společně.
Nádhernými momenty koncertu byly chvíle, kdy se McFerrin vydával do publika, aby zjistil, jak se návštěvníci koncertu jmenují a následně mohl s Coreou vytvořit písně na motiv jejich jména. A že to nebyly žádné odrhovačky, ale hudební skvosty, které v sobě měly hloubku.
V druhé polovině večeru se předvedli každý z dvojice sólově, kde bych hlavně pochválil Coreu, který opravdu nemá žádné hluché místo ve své technice hry, aby poté mohli vklouznout do grandiózního finále, kde si Bobby opět tahal z publika a chtěl, aby dotyčný zpíval. Objevili se dva nadšenci.
První s nervozitou avšak na výbornou zazpíval úryvek známé písně a druhý přiběhl k McFerrinovi s příčnou flétnou a v doprovodu Chicka si zasóloval. To byly chvíle, které daly koncertu vzdušnost a uvolněnost. Po hodině a půl přišlo standing ovation, a tak pánové přidali ještě poslední kus, kterým se mistrovsky rozloučili. Tento večer a zároveň celý letošní ročník festivalu se hluboko zapsal do mého života. Budu o něm ještě dlouho vypravovat a s radostí v srdci vzpomínat.
