Kennyho Barona není potřeba nijak zvlášť představovat. Za svou kariéru spolupracoval například se Stanem Getzem, Ronem Carterem, Georgem Mrazem, Dizzy Gilespiem či Ellou Fitzgerald. V roce 2010 získal prestižní cenu NEA jazz masters, která se uděluje za přínos k vývoji jazzového žánru. Šestkrát také obdržel cenu nejlepší klavírista od sdružení jazzových novinářů.
S těmito přívlastky dorazil Kenny Barron poprvé ve své kariéře do Brna. Jak již naznačil moderátor JazzFestuBrno Jan Dalecký, Kenny Barron je velmi skromný, pokorný a hluboký muž. Sólový recitál v Besedním domě tyto slova jen potvrdil. Kenny Barron se nachází ve věku pětasedmdesáti let a je v životní formě. Svůj recitál začal skladbou Dizzyho Gilespieho, aby poté dále představil kompozice Thelonia Monka, úryvek tvorby jeho oblíbeného jihoafrického klavíristy i své vlastní kompozice. Kenny Barron je skutečným vyprávěčem příběhů. Každá skladba měla svůj příběh, náladu a nabízela prostor pro svou vlastní interpretaci jeho vyprávění. Kenny úvodním slovem zasadil píseň do určitého rámce a poté již nechal na každém, kam ho hudba zavede. Při poslechu jeho hry již nevnímáte jednotlivé noty anebo technickou zručnost, jde zde již čistě o vyjádření sebe sama skrze klavír. Například v Kennyho kompozici New York Attitude se objevily rychlé klavírní běhy, které okamžitě navodily náladu newyorské ulice, kde všichni spěchají, a jeden taxikář troubí na druhého. Jindy se posluchač mohl objevit v zakouřeném bluesovém baru, kde za klavírem sedí černý utrápený muzikant a vylívá ze sebe ty nejbolestivější okamžiky svého života. Poté se scéna přesunula do bouřlivého oceánu, kde Vás zmítá jedna vlna za druhou.
Kenny Barron trio – Autumn leaves
Pokud bychom měli srovnat Kennyho sólový recitál s recitálem Brada Mehldaua, můžeme konstatovat, že Kenny je dítě ulice a v jeho hře se objevuje o něco více špinavosti a tvrdosti. Kenny vyprávěl příběhy zatímco Mehldau je na místě vytvářel.
JazzFestBrno je již pomalu u konce a mezi ty nejlepší koncerty letošního ročníku bezesporu sólový recitál Kennyho Barrona patří.
