Mají to k sobě daleko. Vrásky na čele jim to ale nedělá, protože jen počtem kilometrů. Hudebně jsou si o to blíž, naladění na stejnou metalovou vlnu. Důkaz? Premiérová deska Atheist.
Fall A Prey. Pánové Tomáš Čech, Ondřej Longa, Tomáš Komenda a Petr Nohavica, co o sobě letos dávají pořádně vědět. V branži vyhlášenou soutěží Rockaréna Líhní prošli jako nůž máslem a dokráčeli až na bronzový stupínek, právě teď předhazují fanouškům to nejlepší z jejich pětileté historie. Album, co se české trashmetalové konkurence nemusí bát, naopak. Povedené cédéčko může směle nést označení výjimečné, a to nejen díky vnitřnímu poselství, co nese.
Křest „potomka“ kapely je na programu už v sobotu 23. července ve Vyškově ve venkovním areálu hospody U Tribuny. Na cestu k fanouškům ho vyprovodí taktéž domácí Wake Snakes či Systems Of A Down Revival. Během finálních příprav na přelomový večer jejich produkce si kompletní Fall A Prey udělali čas na rozhovor.
Začneme „od lesa“. Představíte se nám hudebně?
Tomáš Č.: Fall A Prey je heavy a trash metalová kapela, která vznikla už v roce 2006. Od té doby jsme prošli mnoha různými změnami v sestavě, z té původní jsem zůstal vlastně jen já. Ale vše se vytříbilo, vyladilo a ta aktuální je moc dobrá. V ní jsme taky nahráli teď v březnu naše debutové album a to právě vychází. Ohledně nástrojů celou dobu beze změn, bicí, dvě kytary, basa.
Proč Fall a Prey?
Tomáš Č.: Znamená stát se obětí nebo kořistí něčeho a my jsme rádi obětí hudby, proto Fall A Prey. Jmenujeme se tak už od začátku existence kapely, tenkrát vznikl ten nápad a bylo do začátku jasno.
Hrajete trash metal, proč zrovna on? Máte nějaké hudební vzory?
Tomáš Č.: Trash metal je syrový, agresivní, na nic moc si nehraje. Prostě nejde s komerčními trendy, a to se nám líbí. Jak vznikl v osmdesátých letech, tak vypadá i dnes, za to ho máme rádi. Co se týká vzorů, tak snad Metallica, Slayer, ale jsme a zůstaneme sví.
Máte za sebou úspěšné tažení soutěží Rockaréna Líheň 2011. Mezi stovkami amatérských kapel jste skončili na třetím místě. Jaké z toho máte pocity?
Ondřej: Trochu smíšené. Určitě jsme byli rádi, že jsme se utkali s takovou hromadou kapel, myslím si, že jich bylo přes čtyři sta a zvládli jsme to skvěle. Dostali jsme se až do finále, takže z tohoto pohledu není co řešit. Na druhou stranu musím hned dodat, že nás trochu štval internetový systém hlasování. V podstatě nešlo v prvé řadě o kvalitu hudby, a jak se líbí, ale kdo si sežene víc hlasů a lidí, co budou hlasovat. Je to sice pro všechny stejné, ale není to podle nás úplně fér.
Tomáš K.: Taky si myslíme, že do této soutěže by se kapely už neměly vracet. Když už tam byly v minulosti, měly by být v dalším levelu, dělat něco jiného. Měla to být soutěž pro amatérské kapely a začátečníky a přitom se tam přihlásili i ti, co měli už některým vydavatelstvím vydaný singl nebo i několik CD. A koncertovali už třeba patnáct let. Neproběhla na začátku taková ta potřebná selekce změřitelného.
Takže spíše negativní dojmy?
Tomáš Č.: To zase ne, nechceme, aby to tak vyznělo. Jsme moc spokojeni s našim výsledkem. Ani nás nenapadlo, že bychom se dostali takhle daleko. Byli jsme ve finále, hráli nás v rádiu, trochu jsme se dostali do povědomí lidí, kteří by nás jinak třeba ani neslyšeli. Takže díky, Ondro, za šanci.
Tomu nerozumím, jak to vlastně bylo?
Ondřej: No, účinkování v Rock Aréně byla vyloženě nahodilost a v podstatě můj počin. Vlastně bez vědomí ostatních z kapely jsem poslal singl pořadatelům s přihláškou a až po prvním výběru jsem oznámil, že jsme v soutěži. Takže to byl takový dáreček pro ně. Ale spíš výjimka, moc se do takových soutěží nehrneme.
Tomáš Č.: Snad pokud by byla nějaká příležitost být v soutěži jen žánrově podobných kapel, tak možná ano. Ale pokud vím, takových soutěží je málo, takže už asi ne.
Kluci, pokud se nemýlím, máte to k sobě geograficky docela z ruky, snad jen Ondra je z Vyškova, kde teď zkoušíte. Jak to zvládáte?
Tomáš K.: To jo, Ondra to má v pohodě. Jinak já jsem z Lubnice, vesnice u Znojma, Tomáš Čech je z Valašského Meziříčí, žije ale v Německu a Petr je ze Žašové, to je také u Valašského Meziříčí. Nikdy to ale nějak zásadnější problém nebyl. Když byla zkušebna dřív v Brně, bylo to ideální. A Vyškov, to je minimální zajížďka, zato úžasná zkušebna.
Takže s prostorem vyškovského pivovaru jste spokojeni?
Tomáš K.: Je to oproti Brnu super. Tam jsme zkoušeli ve sklepních prostorech, docela mokro, špatná akustika. Tady je místnost velká, krásná. Ještě mi tam chybí takové ty perské koberce, jaké používají System of a down . Teď bez vtípků, je to fakt bezva.
Tomáši, když pracuješ v Německu, tak co zahraniční koncerty, neláká vás to?
Tomáš Č.: Určitě láká, snažíme se o to a už je to v jednání. Posluchačská základna je větší než tady a těšíme se na to. Máme tam člověka, který pracuje na tom, abychom do Německa jeli hrát, ale zatím nic konkrétního není hotové.
Pojďme k zbrusu novému albu. Jak vznikal materiál pro vaši premiéru?
Tomáš Č.: Skladby vznikaly postupně prakticky od prvopočátku kapely a v posledních dvou letech se formovaly až do současné podoby. Výjimkou je snad skladba Eye For An Eye, se kterou jsme se přihlásili právě i do soutěže Rock Aréna Líheň 2011. Byla vydaná už na malém demu v říjnu loňského roku. To bylo mimochodem druhé v pořadí, první amatérské demo vzniklo brzy po zrodu kapely. Ale tahle písnička nebo její nová podoba je nejčerstvější, dá se říct.
Už design CD zaujme. Na přední straně Ježíš Kristus v ženské podobě, v pozadí Pripjať, tedy město vylidněné jako důsledek jaderné havárie v Černobylu…
Tomáš Č.: Ano, je to přesně tak, album má dva hlavní ústřední motivy. Zaprvé poukázat na nesmyslnost náboženských konfliktů a válek, jak je to celé absurdní a že není jediný racionální důvod, proč by se lidi mezi sebou nesnášeli. Druhou myšlenkou je připomenout si havárii v Černobylu před pětadvaceti lety. V dubnu bylo pětadvacáté výročí této tragédie a přesně v tu dobu jsme album nahrávali. Chceme tak vzdát čest všem obětem havárie a jejích důsledků z důvodu úniku radioaktivity.
Poukazuje na Černobyl i nějaká píseň z alba?
Tomáš Č.: Určitě, je to intro Countdown to Apocalypse, které připomíná přímo tu noc 26. dubna 1986, a hned druhá skladba City of Ghost, která je o rychlé evakuaci lidí z Pripjať. Lidé si tehdy mysleli, že odchází jen na pár dní a už se nikdy nevrátili.
A co postava ženy na obalu jako nápodoba Ježíše Krista?
Tomáš K.: Možná by se mohlo zdát, že právě obal sám o sobě útočí na křesťanství, ale vůbec to tak není. Chceme jen ukázat obecně stupiditu náboženských konfliktů, ať už se jedná o islám, buddhismus a tak dále. Při bližším prozkoumání obrázku snad křesťané poznají, že je to tak.
Jak CD vznikalo, šlo to hladce?
Tomáš Č.: Nahrávali jsme jedenáct dní ve vyškovském studiu Davos Records Studio, pak se další dva měsíce mixovalo a vybíraly se finální podoby skladeb. Mezitím už dávno někdy od února vznikal obal, svoje nápady jsme prezentovali grafickému studiu Dis-Art design, které jsme si k tomuto účelu sami vybrali. A trefili jsme do černého, vyšli nám skvěle vstříc a podle motivu se vyvíjela finální podoba obalu.
Máme před sebou finální výrobek, takže spokojenost?
Ondřej: Maximální. Je to podle našich představ a možná i nad naše představy, výborné. Ta finální verze prostě stojí za to.
Jedna maličkost…na obalu jste tři, vás napočítám čtyři, v čem dělám chybu?
Petr: Žádná chyba, je to v pořádku. Členové jsou tam tři, protože já jsem byl jen vyzván, jestli bych nemohl za odstupujícího bubeníka nahrát cédéčko. Tak jsem přijal nabídku s tím, že za týden či čtrnáct dní se naučím celý repertoár a nahrajeme to ve studiu. Povedlo se a řekli jsme si, že budu v kapele hrát dál. Postupem času jsem ovšem zjistil, že bych to nestíhal, mám ještě jiné hudební projekty a časově je to problém. Proto se Fall A Prey prezentují jako tři, bubeník bude asi nový.
Takže neuvažuješ o tom, že by ses mezi klukama usadil natrvalo?
Petr: No, jak říkám, když jsem přišel, tak jsem chtěl. Hrozně se mi líbila atmosféra v kapele, jsou to strašně fajn lidi a takhle by to mělo být. Fakt se mi mezi nimi hraje dobře, začalo mě to bavit, nebyl to přímo můj styl hudby, ale člověka to vtáhne. Jenže z časových důvodů a ostatních komplikací to opravdu nejde, budu se navíc stěhovat, tak to není moc reálné. Snad se pak ještě s klukama hudebně potkáme.
Pánové, co by lidé měli vědět předtím, než si vezmou do rukou vaše album a pustí si ho?
Tomáš Č: Měli by být připraveni na určitou porci melodického trashmetalu, která v místních vodách těžko hledá obdoby. Neměla by je taky zaskočit hloubka textu, protože to nejsou jen plané řeči, ale jsou to reflexe na různé události – historické, náboženské, politické. A měli by vědět, že jak obal, tak skladba Atheist i další nemají pouze provokovat, ale poukázat právě na nesmyslnost religiózních válek a dalších konfliktů.
Co vás v nejbližší době čeká? Pozvěte fanoušky na svůj křest.
Ondřej: Křest bude v sobotu 23. července ve Vyškově na zahrádce hospody U Tribuny, tedy u fotbalového stadionu. Prostě místečko známé jako U Hrocha. Začátek akce o půl osmé, nejprve vystoupí domácí Wake Snakes, pak my a po nás System Of A Down Revival Brno. Vstupné bude jen padesát korun.
Tomáš K.: A co dál? Klasika. Samozřejmě co nejvíc zkoušek a pak koncerty. Je jich jako doprovodných k novému albu asi pět. No a dál bude určitě i nová tvorba. Věříme, že tohle naše první album nebude jedináček.
INFO:
Fall A Prey
Sestava:
Ondřej Longa – Kytara, zpěvy
Tomáš Komenda – basa
Tomáš Čech – kytara zpěv
Petr Nohavica – bicí
Nejbližší koncert:
23. července Vyškov – hospoda U Tribuny, křest alba Atheist
Kontakty:
www.fallaprey.com
www.myspace.com/fallaprey
www.bandzone.cz/fallaprey
Autor: DAVID MACH
