autor: Daniel Hevier ml.Obľúbená česká skupina Mňága a Žďorp chodí na Slovensko veľmi rada. S obľubou tu hrajú, oslavujú výročia a stretávajú sa s fanúšikmi a svojimi priateľmi. Kapela, ktorej poetické texty o živote a jeho radostiach aj starostiach sú interpretované v svižnom pesničkárskom rocku, oslávi tento rok tridsiate výročie. Jediný narodeninový koncert na Slovensku sa odohrá 6. decembra v bratislavskom Majestic Music Clube. K ich českým hosťom Milan Nytra (Buty), Nikola Mucha (Mucha), Milan Cimfe (Krucipüsk) a Fanda Holy (Holy Fanda & the Reverends) pribudnú aj naši domáci hudobníci Branislav Jobus, Whisky, Michal Kaščák a skupina Chiki liki tu a.
Jasně! Nevím, jestli oddychnout je to pravé slovo, ale máme moc rádi různá zpěstření koncertů. Jsme jednoduchá kapela, koncerty a desky jsou to hlavní, co nás zajímá, a pokud jsme někdy měli na albech či živě nějaké hosty, vždycky to byli kamarádi.
Mišo Kaščák, důvěrný přítel z časů televizního pořadu Ladí neladí, poprvé jsem ho viděl na Rockfestu v Prahe s Bez ladu a skladu, když mu bylo patnáct. Chiki Liki Tua, stále bláznivá kapela, stále čistá, bystrý a vtipný Martin Višňovský. Braňo Jobus, zábavný a milý chlap, který se nebál postavit znova na nohy, všechny podoby jeho Vrbovských kapel jsou totál originálne. Miro Láber aka Whisky, cílevědomý týpek, ikona ze Slobodky a cestovatel, v lednu jedeme společně na Sri Lanku. To jsou všechno slovenští hosté, jejichž hudbu bez rozdílu a beze zbytku respektuju, mimojiné. 🙂 Za českou stranu dorazí hosté z nahrávání našeho posledního alba Třínohý pes – zpěvačka Nikola Mucha, klávesista Milan Nytra (exButy), banjista a hráč na autoharfu Fanda Holý a Milan Cimfe, který Psa produkoval a který bude zpívat a hrát na různý nástroje. Plus zpěvák Petr Váša, brněnský démon a náš velkej kámoš.
Jo, připravili a teď to aji s hosty trénujeme. Nechci vykecat všechno a nevím, co všechno se do programu dostane, ale bude to hodně starších písniček v kombinaci s písničkama ze Psa, které chceme odehrát v plném obsazení jako na albu. Neskromně bych řek, že nuda to nebude. (smiech)
Je to skvělý! Odehráli jsme dokopy něco mezi tři a čtyři tisíce koncertů a každé ozvláštnění je žádoucí, obzvlášť pokud jde o takové báječné a talentované kamarády. Umíme si to užít v základním obsazení, což je náš reálný a každodenní život, ale tohle je fakt svátek.
No, je to etapa po druhým rozvodu, kdy poprvé v životě žiju sám. Mám dost času na to uvědomit si, co jsem, kdo jsem, kam jdu a další bla bla bla, což se ukazuje jako fakt důležitý pro další život. Ze začátku to byla samozřejmě poněkud tryzna, ale o děti jsem nepřišel, což je pro mě zásadní, a zbytek se časem nějak stabilizoval. Naučil jsem se v padesáti prát v automatické pračce, došlo mi, kolik věcí jsem posral a proč, a taky jsem si všiml, že se mi dost věcí povedlo. Naštěstí mám pořád kapelu, která mě podržela a které se teď ve dnech, kdy jsou děti u maminky, věnuju úplně totálně naplno. Pokud se teda nevěnuju sobě, na což jsem taky celou tu dobu kašlal. A tohle všechno se promítlo do textů na novým albu. Zkráceně – nikdo nejsme dokonalý, každý může znovu začít, klidně hned, tři nohy úplně stačí, není třeba se hned věšet, když se nedaří, atakdál.
Když jsme měli prvního půl roku 1992 každý měsíc patnáct koncertů a u toho chodili do práce, takže jsme neustále připomínali zombíky v různým stádiu usínání. Konkrétným bodom byla věta kytaristy Martina Knora: Tak jsem dal, kluci, dneska výpověď. My ostatní srabíci jsme hned běželi a dali ji taky. (smiech)
Je to u nás asi jako všude jinde, někdy je to hned a někdy se s tím sereš půl roku, pak to někomu pustíš a on povie: A co dalšího tam máš? 🙂 Pro nás se to vlastně od začátku nezměnilo, ta možnost vymejšlet si ve zkušebně svoje písničky a dávat je do kupy s kapelou, je nejvíc. Je to dobrodružství, sránda, nemá to žádný hranice, někdy člověk dojme a překvapí sám sebe, někdy se musíš smířit s porážkou. 🙂 Až nás tohle začne nudit, bude konec.
Je to jeden z nejkomplikovanějších a nejbohatších jazyků na světě, z planetárního hlediska docela nepodstatný, ale moje životní láska. Využití v písničkách je pro mě skvělé, kvůli těm nuancíma možnostem. Když cítím, že se text poved a zbývá ho už jen na pár místech doleštit, je to naprosto skvělá situace, kterou si opravdu vychutnávám a občas i prodlužuju. Ale někdy bych to taky podpálil a nakrákoral pár anglických sloganů, byl slavnej v Júesej a hotovo, to je fakt. (smiech)